Už je to tady, všude je klid, před chvílí zhaslo i to umělé slunce a všude je tma. Na čase zdrhnout. Ten čahoun si určitě myslí, jak mě tu dobře zamkl, ale bohužel neví, že dokážu posunout sklo na kterém leží par disků. Stačí když rozšířím 2mm škvírku mezi skly jen o pár milimetrů a už jsem na svobodě. 

Cesta ze stolu již taky není překážkou a teď nezbývá než se vydat vstříc novým neprobádaným územím. Jelikož jsem již pěkné natrávil poslední oběd, který mi dodal dost sil, pokusím se dostat z místností. Snad se již protáhnu škvírou pod dveřmi. Naštěstí ta myš nebyla moc tučná..

Už jen kousek a jsem venku.. Ha, je tu studená podlaha, ale co.. Za pocit svobody to stojí.. Co to? Světlo? Teď? Zrovna když jsem se z půlky zasekl ve dveřích.. Kdo to jde po schodech? U svaté krajty.. To vývojáři nectí pracovní dobu? No nic zdrhám, snad ho předběhnu na schodech.

Sakra, je rychlejší.. Kdo by řekl, že vývojáře školil sám krokodýl Dundee. Během mžiku mě lapil do svetru jak do sítě a hned mě mobilem nabonzoval čahounovi..

Než se ukázal čahoun tak jsem se trochu uklidnil.. Takto mi kazit plány, to se nedělá, alespoň, že pobyt ve svetru byl příjemný. Měkoučké a teple..

Čahoun se přiřítil i s nějakou dvounohou kobrou (která ze mě nebyla nadšená). Ačkoliv se smál, tak se mu asi můj výlet nelíbil. Říkal něco o nulové toleranci, na terárium vyskládal obsah půlky kanceláře a zbytek utěsnil páskou :(

Mám ještě šanci utéct?